Na podzim roku 2015 jsme vybudovali naučnou stezku, která propojila stávající vinořské naučné stezky se Ctěnickým zámkem.
Naučná stezka byla realizována za finančního přispění MČ Vinoř a Magistrátu hlavního města Prahy.
Jaká jsou jednotlivá zastavení?
1) Cukrovarský rybník
Text se věnuje kulturnímu životu v obci Vinoř před jejím připojením k hlavnímu městu Praha, zmiňuje nejstarší kulturní spolky na katastru obce, ale lehce zabrousí i k činnosti spolků obcí přilehlých. Pojednává o ochotnickém divadle a vrcholech jeho činnosti ve třicátých a šedesátých letech minulého století. Na konci se autor zmiňuje i o kulturním dění po zániku dobrovolných spolků.
2) U nových domů
Zde se dozvíte, jak Vinoř zasáhl stavební boom po roce 1989. Zjistíte, že byla ušetřena od nesystematické výstavby obřích satelitních městeček, která poškodila jiné městské části zejména na jihu Prahy. Autor se dále v textu věnuje i architektonickým aspektům zdejší nové výstavby.
3) V mezích
U tohoto zastavení procházíme zeleným pásem travin a křovin, který od sebe odděluje Vinoř a Přezletice. Na této tabuli se dozvíte, proč jsou takováto místa v krajině důležitá a na čem závisí rozmanitost živočišných a rostlinných druhů v člověkem intenzivně využívané krajině. Také obohatíte svůj slovník o slovíčko „ekoton“.
4) Ctěnický háj
Toto zastavení se nachází v místě, kde se nachází skupina staletých dubů, které tu rostly již o mnoho let dříve, než tu vznikla dnešní obora. Zjistíte, že takovéto stromy nejsou jen monumentálními pamětníky, ale zároveň jsou domovem mnoha živočichů. Dozvíte se, proč je důležité, aby takovéto stromy nebyly uvězněny mezi korunami dalších mnoha stromů – je totiž třeba, aby k nim mohl dostatek světla.
5) Pod zámkem
Ctěnický zámek zažil období rozkvětu i období, kdy mu hrozil vlivem hospodaření soudruhů zánik. Na tomto zastavení se dozvíte například i to, co odhalil restaurátorský průzkum a co si i přes nepřízeň osudu Ctěnický zámek uchoval.
6) Zámek Ctěnice
Text stojící před vchodem do zámku se neobrací k budovám zámeckého areálu, ale směrem opačným, do luk a polí, kde se nalézá prameniště Ctěnického potoka. Osud tohoto místa je podobně nešťastný jako osud zámku. V dobách, kdy se poroučelo větru a dešti, se lidé mimo velkolepých budovatelských plánů snažili i z pro zemědělství nevhodných podmáčených míst udělat za každou cenu pole. Na zastavení můžete vidět, jak si s takovýmto lidským počínáním poradila příroda a co jiní lidé udělali pro to, aby se toto místo stalo zase přírodně hodnotným.